pátek 14. června 2013

Brýlky

Dostala jsem možnost nechat si udělat brýle. A jelikož mě poslední dobou stále více a více bolívala hlava, tak jsem si říkala, proč ne. Pokud to je z toho, že špatně vidím, tak mi to jenom pomůže. Jeden den jsme se tedy s Alenkou vydaly k očaři. Chvilku mi svítil do očí, pouštěl mi nějaké domečky které se stále rozostřovaly a zaostřovaly a pak mi udiveně povídá: "Slečno, ale vy nevidíte." S tímhle jsem tedy odcházela.

Týden na to jsme šly do optiky. Říkala jsem si: "No, to zase bude..hodiny a hodiny než najdu něco, co by se vážně dalo nosit a nevypadalo to strašně. Má to ale výhodu - zmapuju všechny optiky v Žilině." Překvapení - nebylo tomu tak. Vybrala jsem si hned v první otice. Popravdě, když jsem se viděla v těch prvních brýlích, tak jsem se vážně lekla - připadala jsem si jako z Harryho Pottera:). Paní prodavačka ale byla vážně milá a s pomocí vylučovací metody jsme už asi po dvaceti minutách našly ty pravé.

Docela "zábavná" situace mě ale čekala týden poté, když jsem si je šla vyzvednout. V téhle optice mají procentní slevy. Když  přinesete staré brýle 70 a jinak 50 procent. Měla jsem domluveny brýle, tak jsem řekla, že je tedy přinesu. Nakonec se to ale nějak semlelo a já ty brýle neměla.

Do optiky jsem šla s tím, že se prostě zeptám, jestli by to nešlo udělat tak, že zaplatím vyšší cenu. Když mi prodavačka vyplňovala paragon, tak to chvíli vypadalo, že si vůbec nepamatuje, že jsem jí brýle nedonesla. Vím, že by mi někdo řekl že jsem blázen, ale moje svědomí by mi nedalo. Nemohla jsem si to nechat prostě pro sebe a takhle je ošidit. Tak jsem jí to řekla. Najednou se rozlítila, že to vůbec není možné, že už je vše v databázi. Že někteří lidé vypadají seriózně, ale tím to taky končí..ať se jim vyhýbám a že sbohem. Docela mě to mrzí..ne, neudělala bych to naschvál, že bych takhle někoho podvedla.

A takhle vypadají :-)

Brýle jsem ale dostala. Jsem za ně moc ráda. Mnohem lépe vidím, hlava už mě nebolí a musím říct, že se v nich cítím vážně dobře... :-)

středa 5. června 2013

Svědectví o EDS

Před dvěmi týdny jsem rozesílala modlitební dopis a jednou položkou v něm byla prosba..měla jsem psát článek o sobě, o tom jak jsem se dostala na EDS, do Dialogu mladých. Který vychází jednou měsíčně tady ve sboru.

Tak a tady je jak to dopadlo:-):

Jmenuji se Hanka Juchelková, je mi 21 let a přijela jsem z opavské církve bratrské na roční evropskou dobrovolnou službu.

K EDS jsem se dostala velmi zajímavou cestou. Bylo to jednou večer, když jsem šla ze skupinky, na které jsme si četli bibli. Volal mi náš vedoucí mládeže a s naprostým nadšením v hlase mi vysvětloval, že mu zrovna přišel email, že bych mohla na rok odjet někam pryč na Slovensko jako dobrovolník a že si myslí, že by to pro mě mohla být vážně dobrá zkušenost. Moje první reakce byla: “Ne. Ne, to prostě nemůžu.” Byla jsem v šoku.

Nikdy jsem si moc nevěřila, byla jsem spíš člověk, který rád sní o tom, jak moc by chtěl procestovat svět, začít chodit do tanečních, jít na nějakou úžasnou vysokou, no zkrátka dělat něco smysluplného.  Nevěřila jsem ale, že bych tyhle mé sny mohla taky někdy uskutečnit, zrovna já.

CB Opava
Nikdy předtím jsem neopustila teplo domova. Doma je bezpečno. Znáte to. Všechny znáte, všichni znají vás, mají vás rádi. Máte “svoji” službu ve sboru...a já se časem “usadila”.  Přirozeně jsem z těch všech nových věcí měla strach, takže moje první odpověď byla ne. Pak jsem nad tím ale začala přemýšlet a co bylo hlavně důležité - konzultovat to s Pánem Bohem. Když se mi to rozleželo v hlavě, došlo mi, že jsem si o to vlastně říkala. Už delší dobu jsem byla bez pořádné práce, nemohla jsem žádnou najít a dlouho jsem se modlila k Pánu Bohu, ať mi něco pošle, nebo ať mi ukáže, co má se mnou teda v plánu. A On ukázal.

Při jednom ranním studiu Bible, když jsem četla verš Gal 2:20, jsem si uvědomila jednu pro mě velmi důležitou věc, a to tu, že chci dělat to, co má pro mě Pán Bůh připravené, a  moc se těším na to, co to bude tady v Žilině.

Gal 2:20
Jsem ukřižován s Kristem. Nežiji už já - Kristus žije ve mně! Svůj život v tomto těle žiji ve víře v Božího Syna, který si mě zamiloval a vydal za mě sám sebe. (Ga 2:20)

Tady ve sboru se mi moc líbí. Na bohoslužbě jsem byla sice zatím jen jednou, ale úplně mě uchvátilo množství chval. Ráda chválím Pána Boha, takže tohle mi sedlo do noty.  Jsem moc ráda, že tady můžu být, a těším se na další nové zážitky a zkušenosti.