Snow alias blato

Minulý týden jsme od čtvrtku do neděle odjeli na dorostenecký zimní tábor. Byla to zábava už od úplných začátků (vlastně ještě předzačátků), když jsme jeli nakoupit jídlo na všechny ty dny. My s Melanie jsme byly vysazeny před Lídlem s nákupním seznamem na kterém figurovalo také jedenáct chlebů. Asi to muselo vypadat podezřele když jsme je všechny krájeli, protože místní sekuriťák z nás nespustil oči :).

Když už jsme dojeli na místo, zjistila jsem, že kde budeme ubytovaní. Na začátku to vypadalo trošku děsivě, protože v té budově byla strašná zima. Naštěstí vybavením společenské místnosti byl krb, který nám ji i krásně vyhřál. Holky taky byly ubytované pod střechou a jelikož nás tam bylo dvanáct, tak nám zima určit nebyla.

Program byl takový volnější, no měli jsme pár variant co chceme dělat na výběr. Já jsem strávila velkou část tábora v kuchyni. No, nezdá se mi, že bych o něco přišla, protože kuchyně byla taková naše metropole. Neustále spousta lidí všude.

První den byl asi nejsrandovnější. Nakoupili jsme čtrnáct kuřat a potřebovali jsme je naporcovat a odkostit. Zavolali jsme si na pomoc dorostenkyně, protože sami by jsme to dělali asi ještě do dneška. Bylo zajímavé sledovat jak se některým úděs v očích mění na zábavu a úplně úžasně odvedenou práci. Já jsem se naučila odkosťovat stehna..no je to taková piplačka a chce to hodně trpělivosti.

Další den jsme pekli Jožkov štrůdl, vlastně štrůdly a chleby. Taky to bylo myslím kolem 14kg jablek a myslela jsem si, jak dlouho to nebudeme strouhat. Ale nakonec tím, že nás tam bylo pět, tak jsme to podle mě stihli v rekordním čase.

Měli jsme taky zajímavé večerní programy, kdy jsme zpívali chvály a vždycky měl někdo tému. Pro mě normálně bývá těžké si zapamatovat o čem jsou témy, protože jsem překládala a když překládám, tak si na konci nepamatuju skoro nic. Tentokrát to ale k mému údivu bylo jinak a v hlavě mi zůstala spousta důležitých věcí. A navíc jsem si zase mohla procvičit "překladovou" angličtinu (tzn. hodně rychlou angličtinu)

Byl to úžasně strávený čas.

Snow bez snowu :)

Minulý týden jsme od čtvrtku do neděle odjeli na mládežnický letní tábor Snow, bez snowu. Moc jsem se na to těšila už snad měsíc dopředu. Mám obecně ráda cestování (když ho není moc najednou) a tábory. Tento rok se rozhodlo, že si budeme vařit každý sám, což pro mě byla úžasná zpráva. Vaření je jedna z mých oblíbených činností a přece jenom když si navaříte sami, můžete si určit velikosti porcí, ale i to, co vlastně budete jíst. Což je zrovna s mojí alergií výhoda.

A proto jsme si docela s holkama užily zábavu, když jsme se balily. Počítaly jsme..ok, půlka kufru na oblečení, půlka na jídlo. Neprasknou mi vajíčka když si je dám do kufru? Nerozsype se mi cukr?

Ubytování byla druhá věc, která byla úplně peckovní. Bydleli jsme v dřevěné chatě v pokojich po čtyřech. Teda alespoň děvčata. Když se tak vracím do minulosti a přecházím si všechny tábory na kterých jsem byla, asi jsem ještě nikdy nebydlela v tak nádherném pokoji. Všechno bylo dřevěné a měly jsme velkou - přímo obrovskou kuchyň.


Celý snow jsem si užila hlavně díky tomu, že jsem se cítila jako doma. Taková domácká atmosféra na vás dýchala úplně ze všeho..z útulné chaty, z večerů plných společenských her, rozhovorů. Super taky bylo, že i když jsme si vařili každý sám, snažili jsme se jíst společně.


Každý den jsme do oběda taky šli sportovat. Já, protože jsem už tušila, že začínám být nemocná, jsem se první den rozhodla "sportovat" mini bowlingem. (Druhý den už jsem byla nemocná) Musím uznat že podobně tak jak mi normální bowling nejde, tak mi ten mini šel. Byla to docela zábava.

Asi nejsilnější zážitek z celého snowu pro mě byly sobotní něco přes tří hodinové spontánní chvály. Jelikož já jsem chválící typ, takže když příjde na chvály, tak jsem schopná chválit i hodinu a vůbec mi nepříjde, že uběhl nějaký čas - to bylo něco vážně úžasného! Mám pocit, že jsme vyzpívali snad všechny písně ze zpěvníku :). Teda na konci už jsem byla tak vyzpívaná, že jsem ze sebe nemohla vydat ani hlásku, to se mi ještě nikdy nestalo.

Byl to asi jeden z nejlepších mládežnických táborů na kterém jsem byla a váážně jsem si to moc užila.