Trochu radosti.../Little bit of joy...

Mám takovou teorii že vždycky, i když se nemáme zrovna dobře, i když zrovna teď prožíváme docela těžké chvilky, můžeme se radovat z některých věcí, které máme v životě. Uvědomuješ si, že každý den, když se probudíš do nového, slunečného rána je vlastně krásně zabalený dárek? Toto pondělí jsme se s Melanie dívaly na film 2012. Ano, konečně jsem se na něj po dvou letech podívala. A krom toho, že to bylo dobré sci-fi (a já miluju sci-fi), se mi zase chvilku připomělo, že jak si my lidé myslíme, že jsme na vrcholu všeho a pak se stane něco, čemu prostě nemůžeme zabránit, protože je to úplně mimo naše síly.

A tak i když jsem stále nervózní z toho, že se mi neozývají z práce, že mě nejspíš nepřijali na školu, že vůbec nevím, jak to se mnou bude za dva týdny, tady mám pár věcí za které jsem vděčná, že se mohly stát.

1. Bambiriáda

Co k tomu dodat, miluju děti. A strávit celý den tím, že můžu pomáhat na této akci a vlastně si jen hrát s dětmi pro mě bylo výsadou. Melanie nakreslila nádherného draka a cílem celé hry bylo srazit mu všechny tři hlavy a vysvobodit zakletou princeznu. Musím říct, že jsme se někdy dost potrápili a asi nejdelší pokus trval přes 10 minut, ale nakonec jsme to všichni zvládli.

2. Závěrečná dorastová skupinka
Kde jsme si vyráběli zmrzlinové povzbuzení s kartou a to které jsem dostala já, úplně pasovalo do situace.

3. Výlet na Šútovské vodopády
I když jsme s Melanie moc netušily kam že to máme jít a když jsme vyšly z vlaku uprostřed neznáma a přemýšlely jsme jestli jsme vůbec vyšly ve správné vesnici, byl to super výlet! No vlastně to byl zázrak :D. Náhodně jsme zkusily jednu uličku do které jsme zabočily a já se zeptala takové babičky, která tam v jednom domě seděla na balkóně, že kde můžeme jít k Šútovskému vodopádu. A ona že: No..rooovnooo, rooovnoo..iba stále rovnoooo!" Hurá, správná cesta! Šlapaly jsme hore do kopce něco přes dvě hodiny..no, hledala jsem na internetu "lehké" výlety. Za tu námahu to ale stálo (viz. obrázek).
U vodopádu jsme si udělaly piknik na lavičce, milion fotek a potom jsme pomalu šly zpátky.

I have a theory that always, even when you are not  feeling so well, even when you're going through a pretty hard time, even in this times you can enjoy some of the things you have in your life. Do you realize that every day when you wake up to a new, sunny morning is actually a beautifully wrapped gift? This Monday  I watched with Melanie the movie 2012. Yeah, I finally watched it after two years. And moreover, it was a good sci-fi (and I love sci-fi), it  reminded me again how we, like humans think that we are on top of everything and then something what we can not affect happen, because It is completely out of our power.

So even though I'm still nervous that the people from the job aren´t calling me for work. That I probably wasn´t accepted  for the  university,  that I do not know how it will be with me in two weeks There is a few things I am grateful for:

1. Bambiriáda

What can I say - I love kids. And spend the whole day that I can help at this event and actually just play with the kids was a privilege for me. Melanie drew a beautiful dragon and the goal of the game was to put away all three heads with a ball and set free the princess. Sometimes it was really hard and I thing that the longest time was over 10 minutes, but still we made it and we had a fun.

2. Final „dorast“ group

Where we did ice-cream cups with a card of encouragement to every girl.  The card which I have received, fits completely to my „life situation“.

 

3. Trip to the waterfalls

Although we wasn´t pretty sure where we are going and when we came out of the train in the middle of nowhere (we thought if we ever come to the right village), it was a great trip! Well, actually it was a miracle: D. We just tried to go to some street what we saw and I asked one old women who was sitting in the balcony of the house in this street, if she knows what is the right way to waterfall. And she said : Well .. straiiiight, straiiiiiiiiiight..only straight. "Hooray, we have the right way!

So we „climb“ up the hill in something around two hours .. Well, I looked on the internet for only "easy"trips.  But it was worth it. Everywhere around us beautifull nature..(check the pictures)

At the watherfall we had picnic, we did a milion of photos and then slowly went home.

Obraťme stránku/ Let´s turn the page..

Pamatujete si na ty všechny pozitivní články, které jsem tu psala? :) Tak dneska tak trošku otočíme stránku protože světe div se, život není vždy jen o zábavě a pozitivech, ale někdy to umí být i pořádně komplikované.

Posledni měsíc byl zajímavý. Ze začátku jsem se hodně učila na přímačky a zároveň si i hledala práci tady v Žilině. Někdo to měl všechno skvěle naplánované. 12. mája jsem odjela do Ostravy dělat přímačky a hned den potom mi volali z jedné personální agentury, že by pro mě měli brigádu. Jestli můžu ještě dnes přijít podepsat smlouvu. Šla jsem. Pro mě, jako Češku na Slovensku, to taky znamenalo jít si udělat zdravotní pojištění na Slovensku. To nebylo nic složité krom toho, že jsem po cestě z pojišťovny někde v městě ztratila občanku. No dokážete si to představit..šla jsem na městskou policii, kde mi řekli, že jako Češka vlastně nemůžu nic dělat a že bych měla jet do Česka a jít si vyřídit novou. Jenže jsem se s ní měla už druhý den ráno hlásit na ranní v práci. Poslali mě na státní policii - tam už ji měli! Že ji kolegové našli v městě..no, čistý zázrak.

Práce šla docela v pohodě. Hned ze začátku jsem si tam našla pár kolegyň se kterýma jsem si vždy před a po směně mohla popovídat. A měla jsem z toho celkem radost, že můžu poznávat nové lidi a dělat zase něco nového. Byla jsem strááášně moc unavená. Ze začátku jsem měla docela problém dělat cokoliv jiného než jít do práce, přijít domů, najíst se a jít spát. Pak jsem si ale uvědomila, že jsou ale i věci, co jsou potřeba udělat. Uklízet, žehlit..ale taky se setkávat s lidmi, chodit do Escape. Poslední dva týdny jsem měla noční..to bylo fakt zajímavé. Připadala jsem si jak chodící zombie.. :D

No, ale pak se to stalo..přišel čas, kdy měly být na stránkách vyvěšené výsledky příjimacích zkoušek. Přihlásila jsem se do systému a viděla jsem to - nepřijat z důvodu pro neprospěch u přijímací zkoušky.
Zjednodušeně - nedala jsem test. Jak je to možné?? Víte..od malička se staráte o děti, máte je vážně rádi, jako zázrakem víte co dělat v nějakých situacích i když jste se to nikdy neučili, prostě to vycítíte. Jste prostě typ na to být jednou vychovatelka. Podruhé co se hlásíte na tento obor, no a zase vás nevezmou. Za-jí-ma-vé..

Ve čtvrtek jsem se na brigádě dozvěděla, že tu práci, co jsem dělala já zrušili. V pátek mi napsali sms, že nemám chodit na celý budoucí týden. Ano, potřebovala jsem volno. Ne, nepotřebovala jsem TAKOVÉ volno. Jako správného bývalého studenta Obchodní Akademie mě mohlo napadnout jen jedno: Aha..takže práci co jsem dělala já zrušili, nezavolali mě na příští týden do práce, protože teď mají víc lidí, než potřebují..za dva týdny by se mnou měli podpisovat novou smlouvu (podepisují se měsíčně), když mají teď moc lidí....za měsíc už pravděpodobně nebudu mít brigádu.

Takže jsem nervózní. Začala jsem znova rozesílat spoustu životopisů, všude kde to jde. Čekám na oficiální dopisy od školy, kde mě informují o tom, že jsem neprošla testem a já budu moct podat odvolání. Nemám ale ráda tuhle nejistotu, stále dokola.



Do you remember all the positive articles that I wrote here? :) So lets turn the page because sometimes, life is not just about fun and positives, but actually it can be really complicated...

Last month was interesting. In the beginning I learned a lot for entrance exams for school, and aslo I was looking for a job here in Zilina. Someone had really perfect plan! May 12, I went to Ostrava for my entrance exams, and just the day after I received a call from some personal agency, they told me, that they have part-time job for me. If I can come today to sign a contract. So I went there. For me, as a Czech in Slovakia, it also meant going to do to the Slovak health insurance. That was not difficult except that on the way from the insurance company I lost my ID somewhere in the city. Well you can imagine it .. I went to the city police, and they said that as a Czech I can´t do anything and that I should go to Czech to make a new one. But I had been with her the next morning to report to work in the morning. I was sent to the state police -and they had it! The colleagues policemans found it.. well, this was probably a miracle.

The work went pretty cool. Right from the beginning I found there a couple of colleagues with whom I could before and after a shift  talk. And I was so happy that I can meet new people and do something new. Also I was sooooo tired. From the beginning, I had quite a problem to do anything other than go to work, come home, eat and go to sleep. Then I realized that still there are things which are needed to be done. Like for example housework, cleaning, ironing .. but also to meet people, go to Escape and do some activities. The last two weeks I had the night shifts .. it was really interesting. I felt like a walking zombie ..: D
But then it happened .. the time has come. On the page of the university should be results from my netrance exams. I sing in the system and I saw it - I didn´t pass the test. How is this possible? You know .. from my childhood I take care about children, I really like kids. Also somehow miraculously know what to do in some situations, even I never learned it, I just can feel it. And then it´s the second time I´m applying for this school, and again I don´t pass the exams. In-ter-es-ting..

On Thursday when I was in the work my boss informed me, that to job what I did ended. On Friday personal agency wrote me that they don´t have job for me, for this week. Yes, I needed time off. But not THIS type of free time. As a former student of the Business Academy I could think of only one thing: Aha .. so the work I've done is canceled and the agency did not call me to work for the next week because now they have more people than they need. In two weeks I have to go to sign a new work agreement (in this type of work you need to sign it every month), they have a lot of people now. It meens that in month, you will probably not have a job.

So I'm nervous. I started again to send a lot of CVs, everywhere where it´s possible. Also I am waiting for official letters from the school where they will inform me that I did not pass the test and I will be able to claim. But I do not like this uncertainty, over and over again.