Poslední dva týdny jsou vážně zajímavé. No, ne že by ty ostatní předtím zajímavé nebyly, ale tenhle jsem zjistila, že se potřebuji naučit rozdělit práci tak, abych celé dny nedělala jen jednu tu stejnou práci, jinak se nejspíš zblázním. Začala jsem překládat nějaký průvodce granty EU. Po tom, co jsem to v úterý dělala skoro nepřetržitě šest hodin a pomalu z toho vyšilovala, mi došlo, že na to asi budu muset jít jinak.
V pondělí ráno jsme teda raději s Melanie šly do Escape spravovat nožičky od taburetek. Hrály jsme si s různými druhy šroubováků, než jsme přišly na to, který můžeme použít a lá škola hrou. Byla to docela zábava.
Tenhle týden byl "přelomový" taky v tom, že jsme se s Melanie rozhodly, že začneme chodit do posilky. No, vlastně jsme se rozhodly už před Vánocema, ale znáte to..odklady, odklady. Teď už jsme to ale uskutečnily..a bylo to hóódně vtipné. Vydaly jsme se teda do Auparku a už od prvního momentu na nás bylo vidět, že jsme tam poprvé. Představte si tu nejvtipnější situaci. Stojíme každá z jedné strany kola a nevíme, jak to vlastně rozjet. V tu chvíli se mi zdálo, že se na nás dívají i zdi - natož všichni ti ostatní lidé. Víte, někdy je umět mluvit jazykem dané země taky trošku nevýhoda..zvláště když jste s člověkem, který tím jazykem neumí. To pak všechno vyptávání a zjišťování musíte udělat sami..no ale na druhou stranu je to dobrý tréning. Nakonec jsme na to všechno přišly a strávily jsme tam celkem tři hodiny. Teda ze začátku jsme si říkaly..vážně? Tři hodiny? A co tam budeme dělat? .. ale člověk už si "zábavu" najde..
Ve středu dopoledne v 10hod jsme měli mami kluby (jako každý týden). Normálně mi týdny skoro začínají středou, kdy se mi nacpalo do jednoho dne snad úplně všechno, co se dá dělat. Mami kluby, Uv show, biblická. (Teda až na tento týden, kdy to bylo jinak protože byl speciální). Jak už mi ale někdo řekl, středa je prostě topem mého týdne. Tento týden nám přišlo asi pět nebo šest dětí. Je to srandovní pozorovat, jak se před Vánocemi ještě některé z nich (skoro všechny) neuměly ani plazit dozadu a teď už musíme mít oči všude, protože děti jsou všude. Největším nebezpečím jsou schody - děti je milují! A skoro všechny by si moc přály zkusit jaké to je lézt hlavičkou dopředu ze schodů dolů. Máme taky spoustu hraček a nejvíc ze všeho asi boduje domeček plný kuliček na hraní :)
Čtvrtek neměl chybu. Jsou dny, kdy si připadám, že jsem vůbec nic neudělala a pak jsou dny, kdy to vypadá, že jsem zvládla udělat úplně všechno, co jsem potřebovala a ještě mi zbyla energie Čtvrtek byl takovým dnem. Ráno jsme začali stuff meetingem (taková věc, kde si čteme z Bible, rozdělujeme si práci na následující týden). Tento týden jsme tam byli jen já, Melanie a Thomas. Takže půlka z normálního počtu. Pro mě to bylo moc povzbuzující a hlavně i téma, co jsme si četli pro nás bylo pro všechny aktuální a mohli jsme se o tom sdílet. Večer Melanie taky dělala svoje první halušky..
To zabralo asi nejvíc času..protože jsem nezažila nic namáhavějšího než škrábání brambor na halušky..no tentokrát je škrábala Melanie.K večeru jsme měly dorasteneckou dívčí skupinku v čajovně..moc se mi to líbilo :). Hlavně když jsem na začátku při hře zjistila, že už asi vážně celá planeta ví o mém strachu z pavouků a taky že můj muž by měl být čecho slovák.
Po skupince jsem šla odprovodit Bianku domů..a venčili jsme jejího úžasného Enýska :)
..slíbila jsem, že o tom napíšu ;-)
