úterý 5. listopadu 2013

Půlroční speciál

Tak už jsem v Žilině půl roku. Je to vážně zvláštní..všem, kdo jste mi říkali, že rok není zas tak dlouhá doba jak se zdá už teď dávám za pravdu :-). Vypadá to jako kratičký čas a přitom jsem už mohla zažít takovou spoustu věcí. 

Uvědomuji si, že jsem přesně na tom místě, kde mě Pán Bůh chce mít a jsem Mu moc vděčná, za tu příležitost, kterou mi skrze tuto EDS dal.

Ne vždycky to pro mě bylo a je jednoduché. Vzpomínám si na první čtyři měsíce kdy jsem se tak moc bála chodit na dorast mezi úplně neznámé lidi, kteří se mě báli asi úplně stejně jako já jich ;-). Jak jsem zápasila s navazováním nových vztahů v mládeži..ne že bych byla zrovna z těch lidí, kterým to jde úplně bez problémů. Na přemíru akcí v létě kvůli kterým jsem neměla zrovna moc volna. Na neustálé pletení si českých a slovenských slovíček ve chvalách. Na nákupy, které jsem absolvovala s kalkulačkou v ruce a přepočítáváním eur na koruny.

Na druhou stranu Pán můj pobyt na Slovensku žehná tak moc, že se mi o tom ani nezdálo :-) ..

Tábory jsem prošla bez úhony - právě ony mi pomohly navázat spoustu skvělých přátelství. Už se nebojím chodit na dorast a na mládeže se výslovně celý týden těším. Už mám jak svoje oblíbené české, tak krásné slovenské chvály. Když jdu do obchodu, tak přesně vím, co by mělo kolik stát a co je ve slevě a co ne ;-)

Proč to ale píšu? Nic z toho by se nestalo, kdyby nebylo Pána Boha. A není to jen taková ta věta, kterou někdy bez rozmýšlení použijeme. Když jste sami v úplně novém prostředí, kde najednou nemáte svoje "vrby" donutí vás to se doslova pověsit na Pána Boha a na Jeho Slovo. Naučila jsem se, že když je mi těžko, můžu utéct za Pánem a když mi je dobře chci ho chválit.

V posledním měsíci se pohnula spousta věcí. S novými dobrovolníky jsme rozjeli workshopy - chodím ted na všechny :-D. Španělštinu s Melanie, kytaru v angličtině s Thomasem..tento týden se bude rozjíždět pilates pro ženy. Jupí! Sama jsem se víc zapojila do UV show (hra se světlem a tmou), tento týden jsme měli první setkání, které jsme začali společným obědem s holkami a přípravou dekorací.

V neděli se v Escape odehrála historicky první mládežnická večerní bohoslužba, která pro mě byla obrovským požehnáním.


pondělí 4. listopadu 2013

Návod na vskutku zajímavý (nebo hororový) večer..

Chcete si užít svůj večer netradičně? Něčím na co dlouhou dobu nezapomenete a přitom pro to vůbec nic nemusíte udělat? Pojďte se podívat, jak to dělají dobrovolníci :-) ..


Sedíme si tak s Melanie v kuchyni a vaříme si oběd na druhý den. Dalo by se říct: "Oh normální nudné sobotní večery". To jsme ale ještě nevěděly, co nás čeká....
...
Chatuju si na facebooku se sestrou, na sporáku mi přitom vesele pobublává vařící se polévka a najednou si všimnu neidentifikovatelné, černé skvrny..ale pozor! Ta skvrna leze! Ale né..pavouk! Kde se tady vzal takový obrovský pavouk?
...
Duchapřítomně chňapnu po pokličce a hodím ji na pavouka. Doufám, že jsem se trefila. A dál spokojeně pokračujeme ve vaření.
...
Najednou slyším Melaniino: "Áá, look. There is another!" Obě dvě samozřejmě vyskočíme na svoji židli a Melanie přiklopí pavouka další pokličkou. Může tohle být náhoda?
...
Příběh se vyhrocuje - stavíme si cestičku ze židlí - od stolu ke sporáku.


Pokračujeme ve vaření (už na židlích), když najednou..těsně kolem mojí židle se prochází třetí pavouk. To už není možné! Mají tady rodinu! Je to pavoučí rodinka na vycházce! V šuplíku poslední volná poklice..

...

Chcete mít o zábavu postaráno? Doporučuji odchov pavouků ..